Když zRzQa píše deníček

Krátší vlasy, brýle a čočka, nový mobil, cvíčo a Horní Lomná

21. března 2017 v 0:17 | zRzQa
Asi se v poslední době naskytlo pár věcí, se kterými bych se s Vámi chtěla podělit. A přidám vám k tomu rovnou i pár fotek. Začala bych asi tím, že jsem se byla ke konci února stříhat. Měla jsem své vlasy už celkem dost zničené a slabé, takže to chtělo nějakou výživu a trošku "uzdravit" (= ostříhat). Okolí to možná tak nevnímá, ale cítím se, že mám tak půlku vlasů pryč. Prostě že jsou hrozně kraťoučké! No koukněte se sami...


Další věc - brýle a čočka? Jako jenom jedna? Ano, přesně tak. Konečně jsem se rozhoupala a objednala jsem se na oční (snad po 3letech). Brýle jsem sice měla, ale moc jsem je nenosila a navíc mi už asi ani neseděly. Navíc pro řízení mi příjdou lepší čočky a obecně...je to praktičtější. Naštěstí dioptrie vyšší nemám (na to, že jsem tedy brýle skoro vůbec nenosila... pouze na řízení). Ale sranda je ta, že na levé oko mám dioptrie nulu nula nic a na pravém oku mám 2,5 dioptrie. Pecka. Takže mám pouze jednu čočku. Dále jsem se vybrala v optice nové brýle. Je to naprosto jiný styl než jsem měla, ale prostě hrozně se mi to líbí. Mají fialové obroučky a zevnitř jsou černé. Plus tedy mezi fialovou a červenou je tenký bílý poružek. Je to na mě celkem dost nezvyk, ale nemám je na každodenní nošení (ikdyž tedy paradox je, že teď ty brýle nosím raději než čočku...protože se mi ty brýle prostě děsně líbí!).

...nevím proč, ale neumím se fotit s brýlemi...připadám si hrozně...divná?

Třetím bodem tohoto článku je "cvíčo". Kámoš se věnuje cvičení (+ stravě, atd...) a díky němu jsem našla i fajn fitko (né nějak hrozně drahé a dobře vybavené). Takže abych se zase nějak nevymlouvala, tak jsem si hned první den koupila pernamentku na měsíc. Začala jsem 12.3. a zatím jsem tam tedy byla 4x a posilovala jsem 2x nožky, ruce a bříško. Celý minulý týden mě tedy bolely svaly a chodila jsem jak..no...ehm :D Důvodem cvičení je hlavně to, že chci prostě zpevnit tělo a zhubnout třeba 2-3kilča a to mi naprosto stačí. A teď přicházejí na řadu mé SUPRČUPRTRAPNÉ fotky (abych eventuálně viděla nějakou změnu po tom měsíci).

...více v celém článku

A jsem cetka

21. prosince 2016 v 0:36 | zRzQa
"Dobre rano sulinkuu, tak uz jsi oficialne cetka, hrozne co? Tak ti preju vsechno nejlepsi, hodne....". Ano a takovou sms jsem dostala 12.12. v 8hod ráno od mé nejlepší kamarádky :´D A nejlepší ráno mi udělala moje úžasná mamka! Probudila mě s balónkama a prskavkou v ruce a popřála mi. Žeru tě, mami

Vždycky jsem chtěla udělat parádní narozeninovou párty a prostě pořádně ty narozeniny oslavit. Když nepočítám své dětské oslavičky s džusíkem u nás doma (a náhodou to bylo fajn), tak se mi nikdy nepovedly oslavit narozeniny jako letos. No jo, dvacetiny.

Začalo to tedy pondělím, kdy jsem měla večer oslavu s Honzou. Původně jsme šli spíš na drink, ale nějak nám vyhládlo. Takže jsme polévku zapíjeli koktejlem sex on the beach :D Nevadí, servírka to donesla prostě dřív :D ... Od Honzíka jsem dostala nádherný prstýnek (děkujuuu <3) ve třech krabičkách (ano, jsem blázen do krabiček). Já si toho fakt vážím, jelikož sehnat pěkný prstýnek v mé velikosti může být (a ono to je) celkem náročné. Ve středu jsem měla oslavu číslo 2 - doma s rodinou. Letos jsem chtěla krtkův dort a marcipánovou růžičku. No dort jsem dostala a k tomu několik roztomilých marcipánových figurek. Mimochodem, máte-li krtkův dort, foukejte opatrně. Všechno se to jinak rozlítne po stole....

Ve čtvrtek jsem se taky sešla s taťkou a pak jsem měla ještě další oslavu. Snad poprvé jsem uspořádala menší oslavu s přáteli někde v klubu. Nečekejte, že jsem tam měla třice lidí :D To opravdu ne. Chtěla jsem své narozeniny strávit s lidmi, kteří jsou mi nejbližší a můžu se na ně spolehnout - Honza (můj přítel), brácha, Verunečka (aneb autor sms, kterou jste si mohli přečíst na začátku tohoto článku), Lucku (kterou už znáte z blogu - často jsem jí fotila), Vendy (moje blondýnečka) a Martina (klučina, který je hrozně hodný kamarád a je na něj vždy spolehnutí). Bylo to prostě úžasnééé

Byl to náročný týden, ale mě se to llíbilo! Děkuju! A také děkuju za nádherné dárky! :)


Ze života... / Párty, plazmaferéza, Praha,...

25. listopadu 2016 v 21:03 | zRzQa
Připravila jsem si pro Vás takový kratší článek s fotkama (co vlastně dělám, jak se mám... však víte). Také jsem vytvořila takový jednoduchý design z věcí, které mám ráda. Doufám, že je to zase trošku změna po nějaké době. Netvrdím, že budu teď více aktivní, ale ráda to tady jednu za čas pozměním a přidám nějaký článek.

# Letos jsem poprvé (sama) dlabala dýni. A abych toho neměla málo, tak jsem si koupila dvě. A hádejte kde je ta druhá? V mém pokoji na parapetě a čeká, až z ní udělám polívku. Super Zuzi, příště si kup rovnou tři ty dýně. Tleskám.

# Tak tady bych si ale lehounce (jen maličko) zatleskala. Úspěšně jsem nechala ze sebe "vycucat" 600ml plazmy a pak můj drahocenný pytlíček (který mě stál mnoho sil) letěl jednoduše do koše. Ach jo. Chodím už přes rok na plazmaferézu jako pacient kvůli atopickému exému. A můžu to skutečně jen a jen doporučit. Neskutečně se mi stav kůže zlepšil a postupně to vše člověk zvládá lépe (odběry, atd...).

...více v celém článku

Totálně zamilovaná do kosmetiky

8. srpna 2016 v 22:06 | zRzQa
Nikdy jsem nechápala youtuberky, které točily videa ohledně kosmetiky a líčení. První youtuberka, kterou jsem začala v tomto směru sledovat, byla Petralovelyhair a je to už snad dva roky, co jí aktivně sleduji. A mě to líčení nějak nadchlo! Jako vždy jsem se líčila, ale pouze oči (stíny, řasenka a konec). Teď se už delší dobu pokouším líčit tak, ať je to vše kompletní (od make-upu, pudru, lehkého konturování, obočí, nějaké stínování očí, řasenku a pozor - už jsem se zamilovala do rtěnek).

Není to sice nějak dokonalé, ale spíš mě to fakt baví! Když vím, že mám někam jít, tak se hrozně těším, až se budu malovat. Jsem padlá na hlavu, co? :D Opravdu mě to líčení nadchlo. Zatím tedy nemám dostatek kosmetiky, ale už se snažím tak postupně si nakupovat alespoň ty základní věci. Konečně jsem si pořídila parádní make-upu, lepší korektor (přešla jsem na tekutý a je milionkrát lepší) a vybrala jsem si i fajn bronzer. Nikdy jsem tyto věci moc nevlastnila, jelikož jsem make-up nikdy nepoužívala. Takže až tento rok jsem se nějak zblbla do líčení. Hihi O:)

Asi jsem v tom všem opožděná. Make-up jsem nepoužívala kvůli atopickému ekzému, ale ten se mi tak náádherně vyléčil (o tom více jindy a jinde?), že už konečně mám možnost se vyřádit a ponořit se do světa barviček a make-upu.

No a jako takovou "úvodní" fotku k tomuto článku jsem zvolila dnešní líčení. Mnohem lepší by to bylo s linkama, ale ty jsem si zatím tak moc neoblíbila. Takže snad to časem příjde... Ohledně fotky - já trdlo jsem to fotila až v době, kdy jsem přišla po celém odpoledni domů, takže už to tak pěkné nebylo. Ale tak, aspoň něco... Inspirovala jsem se mým oblíbeným náhrdelníkem... :)


A co vy holky, líčíte se rády? Kdy jste tomu opravdu propadly? :)

Pokračování nezapomenutelné dovolené

2. srpna 2016 v 21:54 | zRzQa
Tak tedy navazuji na první článek o mé dovolené v Bulharsku, kde jsem měla nepříjemnou zkušenost s požárem v hotelu.

Když jsme tedy ráno dorazili zhruba o půl 8 do hotelu A, tak nám bylo řečeno, že pro nás stále nemají pokoj. Hosté oficiálně mohli zůstat na pookoji do 12hod a pak následovaly dvě hodiny určené pro úklid. Takže ve výsledku jsme se měli na pokoj dostat až ve 14hod. Když nám to oznámili, tak už jsme opravdu vypěnili. Převyprávěli jsme jim co se nám stalo a že tedy očekáváme okamžité poskytnutí pokoje. A oni stále říkali, že to prostě není možné.

Tak jsem tedy začala s tím, že chci ihned číslo na manažera hotelu a budu to dále řešit s ním. A víte jaký vtípek mi řekli? Že manažer spí a nebudou ho budit. A prý že až vstane, tak to bude řešit, co by mohlo být třeba nejdřív 10hod. Skutečně jsem nevěřila svým uším. Oni se ho vyloženě báli. Takže jsem ještě více nasr*ně řekla, ať mi to číslo okamžitě dají a že ho probudím. No...už viděli, že jsme nehorázně naštvaní a tak tedy jsme si měli sednout a počkat...Ještě jsme dodali, že "doufáme, že budeme mít ten nejhezčí pokoj" . Zhruba v 9-10hod jsme se dostali na pokoj jsme měli vskutku velmi pěkný.

Byli jsme tak nehorázně unavení, znechucení a vystresovaní z celé té události, že jsme ani neměli sílu jít k moři. V 15hod se konala info schůzka, takže jsme šli spát a pak jsme něco málo vybalili.

Na info schůzce byla příjemná paní, která nám tedy sdělila základní informace a nabídla různé výlety. A pak jsme za ní šli a domlouvali se ohledně stížnosti. V klidu na pokoji jsme stížnost vypsali (a bylo toho dost), předali a následně jsme dostali i vyrozumění od delegátky. A tak jsme tajně doufali, že tedy tímto naše problémy skončily.

Cha, to určitě.


DEN DRUHÝ - Tak hurá! Jdeme konečně poprvé k moři. Hop do vody, plaveme, potápíme se, házíme si balónkem, blbneme ve vlnách a tak Honza povídá "Hele, zajdu kuknout na tašku". Tak teda fajn, tak se tak šplouchám ve vlnách a hledám Honzu. Ten na mě zběsile mává ať jdu za ním...

...Pokračování v celém článku

Šílený začátek dovolené

31. července 2016 v 23:56 | zRzQa
Původně jsem tento článek chtěla zveřejnit až na nové doméně, ale zatím to ještě není možné. Navíc v komentářích byla i prosba o článek z dovolené, tak bych vám teda popsala první šílený den dovolené.

S Honzou jsme si vybrali dovolenou (6.-16.7. 2016) v Bulharsku v letovisku Slunečné pobřeží. Odlétali jsme zhruba v 17hod, takže jsme na letišti byli už asi v 15hod. Raději dřív, než později. Hned po dojezdu na letište jsme viděli na info tabuli, že naše letadlo má zpoždění. Nakonec se zpoždění posunulo až tak, že jsme letěli skoro až v osm večer. Do Burgasu jsme doletěli asi o půl 11 večer. Následovala kontrola, hledání kufrů a převoz autobusem do hotelu. Do hotelu A jsme dojeli cca před jednou hodinou ráno.

...doma, na letišti, v Burgasu na letišti

Prvním šokem bylo to, že nám sdělili, že pro nás NEMAJÍ pokoj. Údajně byl zatopený, ale tomu jsme nevěřili. Tak či tak jsme pokoj nedostali a taxikem jsme byli převezeni do hotelu K. Ubytování v hotelu K zaplatil hotel A. Pokoj jsme měli v 7.patře. Ovšem ani jeden z hotelů nám neposkytl žádnou formu večeře, takže jsme byli opravdu hladoví. Měli jsme zaplacené all inclusive. Po únavné cestě jsme si dali sprchu a hned jsme šli spát.

Snad po půl hodině jsme slyšleli neúnavný křik z ulice. Křičela tam nějaká ženská a já jsem ještě nádavala "..co ta krá*a křičí, my chceme spát...", a tak jsme zavřeli okno. Snad po 10minutách stále křičela... Bylo nám to již divné a tak jsme rozsvítilli a otevřeli okno... Na ulici stálo už pár lidí a všichni křičeli. Když jsme se podívali do pokoje, tak tam byl kouř. A sakra! Podívali jsme se na chodbu a tam byla jen tma a dým se valil do našeho pokoje. Dveře jsme zavřeli a já propadla panice, že prostě hned za dveřmi hoří (jelikož jsem přes Honzu dobře neviděla). Naše štěstí bylo, že jsme přijeli v noci a nic jsme si nevybalovali, Takže všechny důležité věci zůstali v kabelce a batohu (doklady, peníze, léky).

Já jsem stála zoufale na balkóně, třepala jsem se jak 5minut před smrtí... Ono kdo to nezažije, tak nepochopí...Zkuste stát v 7.patře hotelu, dole na ulici je snad 50lidí, kteří ustavičně zoufale křičí. Vedle vás je kouř, pod vámi je kouř, nad vámi je kouř a i ve vašem pokoji už je kouř. ...

Honza byl celkem dost pohotový. Viděl, že já jsem opravdu ztracená a donesl věci na balkón. Na ulici přijelo hasičské auto. Lidé křičeli a mávali ať přelezeme na druhý balkon. "Ani náhodou". Oheň ještě nebyl v našem pokoji, takže přelézat opravdu ne-e. Z chodby jsme slyšeli nějaké hlasy. Aby věděli, že jsme tam, tak jsme bouchali na dveře. Honza šel ještě něco dobalit a já ještě chvilku bouchala. Ušla jsem asi dva kroky a najednou ty dveře vyrazili. Chytli nás za ruku a táhli nás do té chodby.

Na zemi byla voda a nějaký další bordel...všude byla tma, neskutečný smrad...všude chaos a hluk. Odvedli nás k evakuačnímu schodišti, kde jsme utíkali dolů. Měli jsme na sobě jen kratasy a tričko. Sebou jsme si vzali naštěstí kabelku a batoh s nejdůležitějšími věcmi.

Btw. Už z pokoje jsem si vzala prostěradlo...že si to jako dám na pusu, ať se toho kouře nenadýchám...No myslíte, že jsem si na to v tom stresu vzpomněla? Ani za prd. Držela jsem ho jen v ruce jak debil. A ano, nadýhala jsem se toho hnusu.

-- Pozor, přichází lehce nechutná část -- Když jsme byli ze všeho venku, tak dolů došli i chlapi, kteří nám pomohli. Začali strašně kašlat...chtělo se jim zvracet z toho kouře. A mě taky. Jsem ještě k tomu astmatik a ten kouř mi fakt neudělal dobře... Takže jsem tam akorát klečela nad trávníkem, kašlala a čekala, kdy se pozvracím... Pak jsem ještě propadla stresu, "..že jsme teprve doletěli a nemáme žádné věci...". A chlapím mi řekl něco jako "Jste živí, to stačí".

Celý hotel byl evakuován. Někteří lidé byli na recepci jen ve spodním prádle. Bez bot, bez věcí. Jak jsem psala - naše štěstí bylo to, že jsme skoro nic nevybalovali, takže Honza vzal hlavně ty dvě tašky. Na recepci jsme čekali celou noc. Dostali jsme alespoň vodu, ale jídlo nebylo k dostání. Později jsem asi na hodinku usla v restaurace na židlích. Neměli jsme ani číslo na naši delegátkuk, jelikož info schůzka byla až ten den odpoledne.

No do pokoje jsme se dostali až asi o půl 8 ráno. Hlavní požár byl v 7.patře. Hned vedle našeho pokoje. Dále hořelo i v 3. a 9.patře. Chodby v našem patře byly totálně vypálené. Dveře našeho pokoje byly téměř celé propálené. Vzali jsme si rychle kufry a přesouvali jsme se zpět do našeho hotelu A.

A víte co nám řekli po příchodu do našeho hotelu A? "Stále pro vás nemáme volný pokoj". A tak Bulhaři na recepci poznali, jak se umím naštvat...

...pokračování příště



Parádní začátek dovolené, že?

[ 6.7. 2016 ] - Jo, ještě žiju hele.

6. července 2016 v 0:27 | zRzQa
Nevím proč zrovna dnes a ještě v tolik hodin. Možná proto, že jedu na pár dní zase pryč. Proč to tedy oddalovat. Teď jsem měla "menší" pauzu. To jste si asi všimli, co. Po několika letech jsem nepřidala déle jak měsíc (skoro dva měsíce!) článek. Červen jsem tedy úplně vynechala. No co.

Bylo to vše náročné. A teď si užívám volné dny = jsem spokojená.

Kdybych měla rozepisovat vše, co se dělo poslední dva měsíce,tak...to by bylo velice dlouhé. Nebudu už asi ani dělat nějaké články na to, kde jsem třeba byla, co jsem zažila, jak jsem se měla...raději se dívejme dopředu! :) Jediné, co bych asi tak zmínila je to, že jsem v červnu fotila svou první svatbu. Na to asi ráda udělám článek. Ale až přijedu... :)

Mimochodem - nevím, zda to blbne jenom mě, ale měla jsem instagram snad déle jak dva roky. Asi dva týdny zpět jsem se nemohla přihlásit a zjistila jsem, že můj účet již neexistuje. Paráda. Ztratila jsem snad přes 500 fotek. Smůla. Založila jsem si nový. Po zhruba týdnu a půl opět neexistuje. Nasraně (pardon) jsem si založila již TŘETÍ účet. Jsem tedy zvědavá, jak dlouho mi vydrží. Hm.

Možná by bylo fér se zmínit o tom, jak to vše plánuji s blogem, atd. No upřímně, už ty dva měsíce plánuji novou doménu. Vymýšlím nové články (ať tedy nezaložím doménu a bude tam sucho a mrtvo - to by byl trapný začátek). Upřímně DOST uvažuji i o tom, že budu ZNOVU točit videa. Tato myšlenka se mi strašně, ale STRAŠNĚ líbí. Zatím ale hledám odvahu (No tak Zuzano, nebuď srajda).

Takže to by bylo tak stručně, jasně...Prostě víte, že žiju a nehodlám zmizet (maximálně na jinou doménu).

Pac a pusu
Ztracená Zuzanka


Mé fotografie / tablo

6. května 2016 v 16:46 | zRzQa
Zdravím, tak dneska jen tak zkráceně. Část státní maturity mám za sebou. Zatím vím jen výsledky z didaktických testů z AJ a ČJ. Naštěstí jsem prošla. Tak alespoň už něco je hotové... Slohovky snad výjdou. Čas utíká příliš rychle a učivo je stále až až.

Napadlo mě, že bych vám mohla ukázat již hotové fotky, které jsme fotili pro třídní tablo. Fotila nás jedna paní v ateliéru, tak jsem to bylo tak poprvé, kdy mě někdo tak nějak "profi" fotil. Je sice fakt, že cena byla ve výsledku možná i jak štakš normální, jelikož prostě levnější focení moc ani nebylo k mání...ale i tak. Možná jsem od toho čekala víc, ale není to špatné. Jedna fotka byla v normální oblečení a druhá fotka byla tématická (co kdo má rád). Takže jsem se fotila ve volejbalovém oblečení a s balónem. Druhou fotku najdete v CČ.

Březnová pohoda. A teď budu mít plechový zadek.

1. dubna 2016 v 21:26 | zRzQa
Chtěla jsem si z vás vystřelit (když už je dneska ten apríl), ale nakonec tento článek bude jen takové poklidné shrnutí měsíce března. Začala bych tedy dámskou jízdou. Původní plán byl ten, že se budeme učit matiku. No, nakonec to dopadlo tak, že jsme si udělaly jídlo. Pak jsme hrály hru, kecaly a vínko nám dělalo společnost. Takže to byl takový pohodový večer s holkama. No a na ukázku tady mám fotku - sedíme tam jak tři školačky a možná i proto je to tak super! :D

Atmosféra v čajovně je opravdu celkem dost uklidnující. Sice tam často nechodím, ale jednou za čas je to fajn. Je tam takový klid a pohoda. A jako bonus si ještě dávám většinou výborné pitíčko - jahodový sahlep. Nom! :)


Minulý středeční den byl VELMI hektický. Byla jsem ve škole na seminář. Potom měl česala kamarádka Lucka, jelikož ten den jsme se fotili na tablo. Potom jsem hned utíkala do ateliéru a za hodinku jsem zase odjížděla autem do nemocnice na plazmaferézu. Na to, že jsme tam měli být ani ne za 50min, tak jsem to valila po dálnici víc jak 140 a dojela jsem ještě o 10min dřív! Parádička. Rodiče jeli se mnou, takže jsem potom měla pořádně vysoký tlak. To víte, je to pro mě adrenalin a fakt mě to řízení chytlo! :) Asi jsem vám o té plazmaferéze nikdy nepsala. Možná spíš jsem si to šetřila na dobu, kdy uvidím výsledky. A ejhle, opravdu to funguje. Plazmaferéza mi pomáhá bojovat proti atopickému exému a velmi (!) mi to pomohlo. Sice začátky byly krušné, ale o tom někdy příště... :)

Hody, hody do provody...Ano, Velikonoce jsem přežila ve zdraví. V sedm ráno jsem měla budíček od bráchy a pořádně mě polil vodou. Brr! Potom přišli ještě dva kamarádi a děda (bez vody! Hodní kluci! :D). No a pak přišel Honza a jeho bratranci. Byli tak "hodní", že mě dotáhli na chodbu (ať nemáme mokro v bytě - jak šlechetné!) a tam mě totálně polili vodou. Parádička. Tak snad budu alespoň letos zdravá a konečně budou mít ty Velikonoce nějaký smysl. No a tady jsou moje super "homemade" vajíčka. Dobře...Tak jen ten košíček vlevo je homemade. Prostřední košíček je uplně top - Star wars vajíčka :D A nesmí chybět ani čokoládové vajíčka, že jo ;)


Prý jsem šílená, že na to chodím dobrovolně. O čem mluvím? Neustále mi zarůstá krajíček nehtu na palci a bolí to jak čert. Takže co půl roku chodím na takový malinký chirurgický zákrok, kde mi odstraní na kraji asi 4mm proužek nehtu. Pak to zase půl roku dorůstá a můžu jít znovu. Vím, že mi prostě nic jiného nepomáhá, takže už tam chodím dobrovolně, protože to trápení mi za to nestojí. Takže dneska jsem šla statečně do ordinace i s úsměvem! :) A žiju! :D

* Máte s tím také někdo problém? Nemáte nějaký tip na řešení? Co jsem tak zjišťovala, tak existuje i nějaké rovnátko na nehet a nebo to vyřeší malá plastika. To víte, když už jsem na tom zákroku snad po šesté, tak je to celkem otravnéto pořád řešit.

No a na závěr fotky, které jsou ještě z víkendu před Velikonocemi. S Honzíkem jsme si udělali takovou menší procházku. Tyto fotky vypadají velice inteligentně... Seznamte se - Honzík a Zuzanka :D


A co se týká toho titulku - "A teď budu mít plechový zadek".Tak za měsíc mě čeká státní maturita. Březen byl ještě celkem pohodový, jelikož jsem se spíš snažila jen číst povinnou četbu a učila jsem se jen angličtinu. Teď už v dubnu musím začít makat. A tyto dva měsíce jen prosedím u knížek. Olalá. Už ať je po všem! -_-

[3.3. 2016] - Škola, čas, maturita, snapy

3. března 2016 v 20:51 | zRzQa
Ideální úvod tohoto článku:

...můj život je naprosto úžasný. Každý den spím pravidelně 8hodin, už umím všechny maturitní otázky, povinnou četbu čtu znovu už po třetí, venku je krásné slunečné a teplé počasí...

Okej, takhle to OPRAVDU není. Můj spánek se už začíná zkracovat a jsem opět na max. 5-6hodinách. Venku je naprosto škaredé a divné počasí. Jeden den svítí sluníčko a je 12°C, další den prší a ten následující den zase sněží je 0°C. Áá, kde to jsme?!

Vždy na začátku nového roku říkám "...jak to všechno rychle uteklo..". Vzhledem k tomu, že je březen, tak bych řekla, že to utíká až nějak moc rychle! Nejvíc mě dokážou dostat řeči typu "Za deset týdnů maturujeme!, apod. Sakriš, vždyť ještě nedávno bylo 1.ledna! Dobře, mé úchvatné plány ohledně maturity samozřejmě nevyšly, protože se vyskytly novinky a další věci, které bylo nutné dělat.

Tak třeba - měla jsem naprosto perfektní maturitní otázky do zeměpisu. A jelikož jsme neměli a ani letos nemáme s kamarádem seminář, tak jsme až v únoru zjistili, že maturitní otázky (MO) jsou dost přehozené - jsou tam nějaké nové věci a vlastně otázky, které máme, jsou na prd. Takže jsme začali všechno dělat znovu a stále nejsme u konce. Hrůza.

Dále bych opomenula mou úžasnou povinnou četbu. Asi někdy koncem ledna jsem si rezervovala snad deset knih v knihovně. Dnes je začátek března a já stále žádnou nemám. Můj problém je, že nesnáším čtení "knih" přes nějaké čtečky, v PDF, apod. Takže momentálně mám půjčené dvě od kamarádky. Doufám, že příští týden už se ozvou z knihovny, že si můžu jít nějaké vyzvednout. Jinak půjdu do jiné knihovny a až bude nejhůř, tak si je prostě stáhnu na netu a nebo si je koupím.

* Doporučení pro budoucí maturanty - Čtěte dřív :D Ono já nemám strach, že to nestihnu. Já to stihnu přečíst. Ale člověk je zbytečně v lehkém stresu a ono, když si řeknete v lednu "Yes, mám přečteno 20knih", tak opravdu máte o jednu starost méně! :D Navíc může nastat situace, že zrovna v době, kdy OPRAVDU CHCETE ČÍST, tak ty knihy prostě nejsou.

Dále bych zmínila, že jsem poslala přihlášky na VŠ. A ano, bylo to těsně před koncem termínu. Je to těžko si vybírat VŠ, když nevím, co chci v budoucnu dělat. Ale nakonec mám tři obory, tak uvidíme, jak to výjde! ;)

Už se třídou pomalu začínáme řešit tablo, takže jsem velmi zvědavá jak to dopadne. Konečně mě vyfotí někdo jiný :D .

A aby nebyl můj aktuální život jen o stresu, škole, maturitě, povinné četbě, tak mě holky nadchly a založila jsem si snapchat. Ovšem momentálně jsem ve fázi, kdy ty "snapy" (říká se tomu tak? :D ) ani neposílám. Prostě se jen tak fotím sama pro sebe a pro zlepšení nálady. Mám už i povedené fotky s klukama, kteří mají vousy (použila jsem filtr pro dva lidi, kdy se jim vymění obličeje) a to je opravdu mazec! Já a vousy. Haha! :D A musím ještě dodat, že mám i opravdu velmi vtipné fotky s babičkou a dědou! :D

Takže tady je mých devět fotek, které mě nejspíš velmi ztrapní, ale je mi to upřímně jedno ;) :D. Mějte se krásně!



Čtrnáctého února

14. února 2016 v 23:54 | zRzQa

Je už sice trošku pozdě, ale přece jen! Doufám, že jste si dnešní Valentýn užili! A ti, kteří nemají své polovičky, tak nemusí vůbec zoufat ;) Na každého čeká ta pravá polovina - vždyť je na světě přes 7miliard lidí! :) A navíc - svou lásku nemusíte slavit pouze jeden den v roce, ale klidně každý den! Takže doufám, že jste si ze záplavy bonboniér, srdíček a medvídků v obchodě nic nedělali! ;)

Já si dnešní večer moc užila :) Byli jsme s Honzíkem na večeři a hned na začátku jsem se pobavila. Restauraci vybíral Honza a jen co jsme přišli, tak jsme dostali tablet a v tom bylo menu. Aneb když ajťák vybírá restauraci :D (y) Ale bylo to tam pěkné. K tomu výborné jídlo a perfektní společnost

Mějte se všichni rádi a užívejte života! ;)


Osm let

4. února 2016 v 19:20 | zRzQa
8let. 8764 článků. Více jak 900 000lidí. No teda!

Chtěla bych vám všem hrozně poděkovat, že stále navštěvujete můj blog a že se sem stále vracíte. To mi dodává i sílu v blogu pokračovat. Už nepatřím mezi tu novou část blogerů. Je to osm let a nikdy bych neřekla, že u jednoho blogu tak dlouho zůstanů. A vůbec, že mě blogový svět chytne na tolik let.

Je pravda, že čím jsem starší, tak mám na blog méně času (tedy spíš = už blogu tolik času nevěnuji) a upřednostuji jiné věci. Ale i tak se na blog ráda vracím. Ačkoli nepíšu články příliš často, tak i přesto čtu denně vaše nové komentáře. Hrozně mě těší a zároveň překvapuje, že ačkoli na blogu není třeba nic nového, tak stále tady je velké množství lidí. Jste prostě úžasní! :)

Doufám, že ještě nějakou dobu u blogu vydržím. Ikdyž mám naprosto trapnou ( :D ) adresu, tak prostě tenhle blog ke mě patří a jsem ráda, že jsem si ho v 11letech založila! Ještě jednou všem moc děkuji za těchto osm let s Vámi!


Milý 2016, doufám, že ti nakopu zadek

3. ledna 2016 v 18:39 | zRzQa
Upřímně řečeno, tento rok to bude pořádná "sranda". Čeká mě tolik důležitých věcí, že se toho už lehce bojím, ale na druhou stranu doufám, že tomuto roku nakopu zadek a všechno zvládnu. Sama jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. A jaké jsou mé plány?

  1. Tento rok bych si chtěla udělat mé oficiální webové stránky o focení.
  2. Musím se už konečně rozhodnout, kam chci jít na vysokou školu. Ano, jsem DIVNÁ a stále to nevím. Mám pocit, že se mě na výběr VŠ ptá už snad každý a to snad každý den. Ono nejlepší je jít z gymplu snad jen na medicínu a nebo na práva. Ale problém je v tom, že mě k tomu nic netáhne. Takže co teď. V dnešní době je každá druhá VŠ stejně na nic. Pokud nestudujete ty dva zmíněné obory, tak mám pocit, že stejně tak 3/4 lidí pak po škole dělá úplně něco jiného... Takže něco studujete a pak potkám na poště paní (za přepážkou), která má na jmenovce titul Ing. A pak se tak zamyslím, že je to fakt v háji. Nechci jít studovat něco, co mě nebude bavit a nebo něco, co mě bude bavit, ale pak zase budu mít problém sehnat práci. Proto se stále nemůžu rozhodnout a mám pocit, že žádná z vysokých škol (nad kterými uvažuji) není ideální. Hm.
  3. Chtěla bych začít tento rok běhat. Nějak pravidelně. Možná, že až najedu pořádně do učení k maturitě, tak to bude fajn uvolnění a relax. Tak snad to mé "běháníčko" výjde. Ostatně má ortéza na koleno to jistí! :D
  4. Dočíst knihy k maturitě. Já čtu vlastně ráda, jen jsem si na to od prváku (na gymplu) nenašla pořádně čas a tak se mé pravidelné čtení velmi rychle vytratilo... :D
  5. Připravit se na maturitu. Hned první den v tomto roce jsem si udělala supr plán v excelu alá příprava na maturitu. Hodně lidí mi řekne (a řeklo už), že je uplná blbost, abych se učila už od ledna. Ale ono, já kdybych se měla učit týden před tím, tak se raději půjdu zabít, než abych měla unést ten šílený stres. Takže radši pomalu, v klidu a pak si to zopakuju. Lepší takhle, než abych pak nestíhala, umírala únavou a bláznila ze stresu.
  6. Chtěla bych si koupit nový objektiv. Jen ještě nevím jaký, za kolik a kdy ho koupím... :D
  7. Pokud bude čas (!), chtěla bych nafotit alespoň jedno tablo.
  8. Zvládnout maturitu. Prostě to prolézt. Nebudu tady říkat, že to chci dát na jedničky. Momentálně jsem na tom tak, že budu ráda, když to prostě nějak prolezu. Co víc dodat.
  9. Pak snad budu slavit úspěšnou maturitu... :D
  10. No a pokud vše ohledně maturity výjde, tak v září hurá (?) na výšku.
  11. Už pár let mám menší sen - chtěla bych jet do PAŘÍŽE. Takže snad si během příštího roku našetřím peníze a pojedu!
  12. Tento rok budu mít kulatiny (zní to, jako bych je měla mít za chvíli, ale mám je až 12.12. :D Takže až na konci roku = takže je to až za dlouho :D ) a chtěla bych si uspořádat nějakou dost dobrou PÁRTY s lidmi, které mám ráda!
Možná vám teď příjde, že tu maturitu hrotím a nějak to v tomto článku příliš řešíma, mám z toho nervy, atd... Ale podle mě z toho měl nervy snad úplně každý a až potom, byl každý frajer. Plno lidí říká, jak jaká je maturita fraška, jak je to lehké oproti zkouškám na VŠ. Já vám to neberu, ale maturita je prostě taková první zkouška, tak co :) ...

Na závěr bych vám všem chtěla popřát vše nejlepší do tohoto roku - ať se vám splní vaše sny, vše úspěšně zvládnete a budete celý rok zdraví. Zdraví je to nejdůležitější co máte. Já o tom vím své a vážím si chvílí, kdy mě nic netrápí. Takže snad bude pro vás tento rok ještě lepší, než minulý a budete spokojeni a šťastní! Moc vám to všem přeji!

amazing, grunge, and beautiful pictures image
Zdroj: http://weheartit.com/

Můj Štědrý den

25. prosince 2015 v 20:46 | zRzQa
Zdravím všechny čtenáře,

doufám, že si dnes užíváte první svátek vánoční. Já mám dneska totální pohodu. Probudila jsem se až těsně před polednem, takže sotva jsem vstala, tak za pár hodin už byla zase tma. Odpoledne jsme vyrazili na chvilku za rodinou. Teď už mám chvilku čas a napadlo mě, že bych pro vás udělala kratší článek o Vánocích u nás doma.

Jelikož tento rok jsme nestíhali snad ještě víc, než ten minulý, tak jsme stromeček strojili ve středu večer. Než jsme to všechno vytáhli, nachystali, nazdobili, tak uběhly asi dvě hodiny. Unaveně si pak sednu do křesla zhruba v jedenáct večer a dívám se na facebook. V tom tam najdu příspěvek od kamaráda "Nechce někdo živý stromek?". No a jelikož zrovna ten den jsme se bavili, že ten nás umělý stromeček máme už pěkně dlouho a že jako příští Vánoce už musíme koupit nový.

No psala jsem si s kámošem a ten mi jasně řekl, že ho mají k ničemu a že je čerstvý a zabalený. No tak o půl 12 v noci proběhla akce, stromeček (1,9m) nám přivezl. Z našeho umělého jsme sundali ozdoby, ořízli jsme kmen a začali jsme zdobit ten živý. Mamka chvilkově nadávala (do čeho jsme se to jako pustili) a nakonec byla nadšená :3 Se zdobením jsme skončili o půl 3 ráno :D...

Stromeček sice ŠÍLENĚ píchá, takže kolem něj všichni chodí obloukem. Ale oproti umělému je parádní a krásně voní


Na Štědrý den přišla i babička s dědou, takže jsem byla hrozně ráda, že jsme všichni spolu. Dali jsme si výbornou večeři (jo, pochválím se :D Ten salát se mi povedl) a pak jsme udělali náš tradiční proces při dávání dárečků pod stromeček a šli jsme rozbalovat.

Čím jsme s bráchou starší, tak to rozbalování trvá déle a déle. Ta atmosféra Vánoc je úžasná a je neskutečné, když pozorujete reakci daného člověka, když otevře dáreček. Nafotila jsem plno fotek a některé reakce jsou úžasné (zvlášť od babičky). Takže nám rozbalování trvalo snad tři hodiny a jsem za to ráda.

Dostala jsem plno krásných dárečků (moc děkuji) a jsem maximálně s celým dnem spokojená. Přeji vám všem krásné svátky plné pohody! A nakonec už jen pár fotek.


Devatenáct a tak.

12. prosince 2015 v 15:10 | zRzQa
Zdravím všechny a přeji vám krásnou sobotu! Zítra nás čeká třetí adventní neděle a tak doufám, že si tento víkend užijete. Vánoce se blíží a já osobně jsem už začala pomalu nakupovat vánoční dárky. Jelikož jich kupuju osmnáct (uf), tak prostě musím začít dřív. A to šílenství v obchodech je už teď, 2 týdny před Vánoci. Ale zdárně hlasím, že mám už asi 8 dárků :D Yes! :D

Tento článek bych ráda pojala něco jako "deníček" (to zní už hloupě) alá co se u mě dělo poslední dobou.


Nedávno jsem vsadila svou první sportku s Honzou a ejhle! Má čísla vyhrála a prvních 500,- bylo na světe :D A to jsem poctivě vybírala - každé číslo něco znamenalo.

Včera mi má šikovná kamarádka Lucka udělala melír. Víte jak - ať jsem číča na své narozeniny :P :D Vlasy se mi dost spravily. Pokud si pamatujete, na konci června jsem psala tento článek, kde jsem zmínila ampulky na vlasy. Používám je už skoro půl roku a mohu jen doporučit! Vlasy jsou zdravější, rychleji rostou a prostě super-super-super! :)

Co se týká školy, tak nás pořád někdo straší s maturitou. Už jsem se chtěla začít učit maturitní otázky, ale ve škole nepovolují, testy píšeme každý den a já jsem ráda, že stíhám alespoň číst povinnou četbu. Snad to učení pak půjde dobře a v lednu už začnu. Né že bych chtěla, ale musím :D .... Když vidím, jak utekl poslední rok, tak pár měsíců do zkoušky uteče ještě rychleji. Uf uf.

Příští týden jedu s Honzíkem do Prahy a moc se těším :) Nikdy jsem nebyla v Praze na vánočních trzích, tak jsem velice zvědavá. Vezmu foťák a snad nafotím nějaké fajn fotky O:) Ale hlavně - musím si užít tu vánoční atmosféru <3

Dle titulku už asi tušíte, proč asi i tento článek píši. Jsem zase o rok starší a čeká mě rok s poslední "náct" číslicí - devatenáct. Upřímně řečeno, čím jsem starší, tak mám pocit, že všechno mnohem rychleji utíká. Když jsem byla malá, měla jsem pocit, že ten rok ubíhá tak HROZNĚ pomalu a těšila jsem se na své další narozeniny, až budu zase starší, atd... Teď mám pocit, že jsem zrovna své osmnáctiny slavila včera a už jsem zase o rok starší baba :D

Dnes jsem šla spát skoro ve dvě ráno a tak jsem si řekla, že když už jsem měla tu tradici "narozeninových" designu na blogu, tak něco jednoduché udělám. Takže tady mám takový roztomilý dortík v menu... Nebojte, zítra už tady nebude :P

A jako malý bonus tady mám pro vás tři fotky z dětství. Jako miminko, pak na další fotka asi z dvou let a dále asi tak v osmi let? :P




Můj stužkovací večírek

28. listopadu 2015 v 22:31 | zRzQa
Tak si můžu v mém pomyslném seznamu odškrtnout další událost - stužkovací večírek. A teda z jedné strany jsem ráda, že už to je za mnou. Nikdo ze třídy se do toho moc nepouštěl, období stužkovacích večírků se pomalu blížil a my jsme jen vybírali místo stužkováku. Takže jsem se toho ujala a tak jsem si na sebe ušila bič, protože když něco začnu, tak je dobré to dotáhnout do konce.

Jelikož byl vybrán můj návrh na místo konání, tak to byl další důvod, proč jsem to začala i vyřizovat. A pak už to jelo - termín, jídlo, pozvánky, samotné pozvání, šílené domlouvání,... Někomu se může zdát, že toho bylo možná málo, ale mě to stačilo až až. Pár lidí ze třídy také pomohli a jsem za to moc ráda. Ono dělat ještě pasovací listiny, to bych se šla raději střelit :D Večer dopadl z pohledu organizace dobře, ze začátku bylo pár zmatků, protože se mě pořád někdo na něco ptal a mě šla pak už hlava kolem. Krom menších problémů s personálem to teda bylo celkem fajn.

Já osobně jsem si ale stužkovák neužila tak, jak jsem si představovala. Možná to bylo tím, že už jsem toho měla plné zuby (kvůli organizace) a možná i proto, že vlastně jsem veděla co přesně kdy bude a vlastně mě skoro nic nepřekvapilo. Krom tedy zábavné tomboly.

Ale z čeho jsem měla opravdu radost, tak bylo mé překvapení pro ostatní. Udělala jsem tam takový můj malý první fotokoutek. Týden zpět jsem měla kreativní večer a vytvářela jsem takové tabulky (a knírky) k focení. Byly tam různé nápisy, jako např. "Jsem maturantka" nebo "Nejsem opilý!", "Sekne mi to", apod... Můj brácha nás totiž celý večer fotil a co se týká fotokoutku, tak se nezastavil. Mělo to úspěch z toho jsem měla hroznou radost :)

Nesmím ani opomenout to, jak dopadlo mé vybírání šatů. Objednala jsem si dvoje z e-shopu. Bohužel to dopadlo tak, že jedny jsem měla velké a druhé byly uplně jiné, než jsem si objednala. Takže jsem je posílala zpátky... A je to asi naposled, co jsem si vybírala šaty přes net.

Stužkovák tedy z mého pohledu nebyl špatný, ale nemůžu říct, že bych si ho maximálně užila... A teď už k tomu nejlepšímu - fotky! :)




[28.9. 2015] - "Skromný" článek?

28. září 2015 v 19:30 | zRzQa
Zdravím všechny čtenáře po dlouhém měsíci! Jak jsem už několikrát říkala - bloger by se nikdy neměl nutit do psaní. A tak jsem toto své "pravidlo" dodržela. Jedno odpoledne jsem sice měla snahu a nafotila jsem foto návod na líčení, ale s výsledkem jsem nebyla spokojená a tak to letělo do koše. Tak snad budete rádi alespoň za tento "skromný" článek.

Jak se mi daří? V celku dobře. V září jsem byla pouze 2x fotit a z toho jednou mou třídu. Fotky dopadly podle mě dobře. Pár mých spolužáků si dalo mou fotku (kterou jsem fotila) jako profilovku, takže to je pro mě takvý malinký úspěch. Pak jsem fotila kamarádku Verču. Fotky vám možná ukážu tady na blogu.

Hrozně bych chtěla rozjet focení a tak mě napadá otázka... Jestli by měl někdo zájem o focení, tak mi napište na facebook (https://www.facebook.com/Zrzka11blogcz) a nebo na email (zzrrzzkkaa11@seznam.cz) a dále se domluvíme.

Nevím co to je za módu, ale mě se to prostě (na mě) nelíbí. A o čem mluvím? Styl nízkých kozaček s gumou na boku. Když to nosí někdo jiný, tak mi to nevadí a většinou se mi to líbí. Ale když si je zkusím já, tak prostě katastrofa. Takže už zoufale hledám podzimní boty, které se mi zalíbí. Zatím to jsou asi pouze tyto dvoje z Deichmanna. Zaujaly mě ještě jedny z Bati, ovšem nenašla jsem je na e-shopu, takže vám je nemám jak ukázat. A je problém koupit boty, pokud nechcete styl "alá guma na boku"...


Co se týká školy, tak už se na mě valí ze všech stran slovo "maturita" (!) a leze mi to krkem. Další dvě slova, která se na mě často valí "vysoká škola" a také věty "Na kterou vysokou školu teda jdeš?". Učení ve škole je zatím v pohodě. Snad celý začátek září jsem strávila pouze ve škole. Dělali jsme si maturitní výzdobu a jelikož můj návrh se stal součastí finálního návrhu třídy, tak jsem tam i trávila s kamarádkou Verčou (autorka druhé části) nejvíce času. Co se týká malování, tak je již hotovo a už chybí pouze fotky. A takto to vypadá... No není to prostě boží? :P


Vlevo vidíte mě a Verču při malování maturitní výzdoby. No a vpravo...pozor.. volejte 3x hurá! Koupila jsem si konečně černou bundičku. Tak dlouho jsem si jí přála a teď v září jsem si vybrala v Orsay. Kožená sice není, ale to mi vůbec nevadí. Jsem naprosto spokojenááá :3 Juhu :P


To je pro dnešek asi vše... chtěla jsem se hlavně ozvat a napsat pár novinek (?). Mám v hlavě pár nápadů na články, tak snad to všechno výjde. Mějte se krásně a blogujte s úsměvem! :)

Blog, věk, stereotyp, odvaha?

29. července 2015 v 21:59 | zRzQa
Krásný večer všem! Sice jsem měla v plánu udělat (foto) článek ohledně mé dovolené u moře (ze které jsem se vrátila teď v neděli), ale nějak jsem teď večer dostala náladu na úplně normální "kecací" článek o všem co mě zrovna napadne.

Začala bych tím, jak teď beru blog a vše okolo něj. Když se podívám do archívů a vidím tam roky 2008, 2009, 2010...až do tohoto roku, tak si říkám a uvědomuji si, jak můj zájem a nadšení klesá. A tak i přemýšlím, jestli je to věkem nebo něčím jiným (ale čím?). Když jsem si založila blog, tak první půl rok jsem moc nevěděla jak to všehno v blogovém světe funguje a holt jsem v 11letech s počítačem ještě moc neuměla. Nejaktivnější jsem pak byla do roku 2010 - to ovšem byly naprosto nesmyslné články a stále jsem vlastně nevěděla co od blogu chci. Následující rok 2011 byl trošku zlomový, kdy jsem zmírnila tempo a snažila jsem se zaměřit na to, ať mají články hlavu a patu. A to začala doba, kdy mě blogování naprosto dostalo. Od 2011 do 2013 (ještě i 2014) jsem byla naprosto nadšená a unešená blogerka. Minulý rok jsem sem tam udělala raději něco jiného,n ež abych sedla k počítači a vymyslela nový článek.

Ale povím vám, že tento rok je skutečně krizový. Nevím čím to je - jestli už mě to blogování omrzelo po těch 7letech nebo snad jestli už prostě mám jen jiné záliby než blog. Nechci ovšem s blogem skončit. Když už se k němu dostanu a mám chuť napsat článek, tak mě to skutečně baví. Ovšem je hloupost se do toho nutit. Přemýšlím, že tento rok jsou ty články pořád dokola a možná mě to už samotnu nudí (tímpádem vás už to musí nudit ultra-mega-moc). Proto bych měla asi popřemýšlet nad nějakým novým zaměřením blogu a zkusit něco jiného.

Také jsem vám chtěla ještě napsat o tom, jak jsem naprosto změnila názor na blogerku Petru (http://www.petralovelyhair.com/). Ještě do začátku tohoto roku mi byla naprosto nesympatická, možná mě lehce děsil její veliký úsměv ve videích (pardon) a možná mě ani nezajímal obsah jejího blogu. Teď se vše úplně otočilo a naprosto mě její stránka nadchla. Je to velmi krásná a sympatická kočka (s pěkným úsměvem. Jo a má krásné bílé zuby), která svému věku naprosto neodpovídá a má i můj obdiv. Navíc hlavně co mě nadchlo jsou vlogy. Líbí se mi jak vše dokumentuje a prostě blogování společně s jejím manželem naprosto žijou. V jejich videích je tolik pozitivní energie, že teď se už těším co dalšího natočí.

Pprávě její blog mě tak nějak "trkl" k tomu, abych zapřemýšlela nad tím mým upadajícím blogem. Možná uvnitř sebe bych strašně ráda chtěla točit vlogy a vím, že by mě to bavilo. Možná by to i tento blog zase vrátilo zpět na nohy. Videa jsem sice točila (asi do r.2013?), ale už asi na to nemám odvahu znova začít. I má spolužačka Lea (http://moimelea.blogspot.cz/) točí vlogy a uvnitř sebe jí to závidím, že prostě do toho šla.

Ale ať už to s mým blogováním dopadne jakkoli, blog prostě do mého života už patří tak či tak. Je to část mě a jsem ráda, že jsem v jedenácti letech najela na blog.cz a klikla na "Založit blog"! :) Nechci ať vám teď příjde, že se s vámi nějak loučím. To určitě ne!

A víte co? Strašně mě štve moje přezdívka na blogu! :D Ale ono je to těžké měnit po tolika letech, když mě pod tím zná už tolik lidí...

V pondělí večer jsme se konečně dokopala k něčemu, co už plánuji snad půl roku. Zapla jsem starý notebook, přetáhla jsem si všechny fotky na externí disk (snad 120GB fotek, uf), z disku do notebooku, kde jsem vše roztřídila do složek a správně jsem vše pojmenovala. A tak už mám ve svém notebooku všechny fotky a je vše hotové. Měla jsem v tom chaos, jelikož některé fotky byly v počítači, jiné ve starém notebooku a ty nejnovější byly v mém notebooku. A tato činnost mi zabrala snad 5hodin. A přiznám se, že jsem se pak další dvě hodiny prohlížela všechny staré fotky a vzpomínala jsem. No, šla jsem spát ve tři hodiny ráno...Ale stálo to za to!

...tuto fotku jsem našla při třídění fotek - foto z r. 2009 z Chorvatska. To jsem byla začínající malá blogerka! :D

[21.5. 2015] Poslední tři týdny...

21. května 2015 v 19:47 | zRzQa
Poslední týdny jsem většinou rozepsala článek, ale nikdy jsem se nedostala ke konci. A tak se to stalo asi 4x a ani jednou žádný článek nevyšel. Navíc toho bylo hodně do školy a když už jsem měla čas, tak jsem ho využila jinak. Takže teď bych vám nějak popsala, co se dělo za ty poslední dny...

Jak všichni určitě víte, je teď období maturit (všem maturantům držím palce!) a pro nás "nematuranty" to znamená kratší období volna. Můj rozvrh na tyto dva týdny je tak ultramegamocboží, že by jsem ho klidně brala celý rok. Ono jít např. zítra do školy pouze na dvě hodiny, je prostě parádní O:) Ostatně zpátky k maturitám - jelikož mě tato první větší zkouška čeká již příští rok, zajímalo mě, jak to všechno vlastně probíhá. Dneska jsem se teda šla podívat na tři zkoušky. No upřímně řečeno, byla jsem z toho celkem nervózní. A ještě mi bylo líto studentů, kteří se snažiili ze sebe vydat maximum. Ale zase na druhou stranu už mají celou střední za sebou a hurá na vysokou.

...no není to prostě LUXUSNÍ rozvrh? A zrovna v pátek. Co víc si přát! ;)

Minulý týden v pátek jsme si byli s Honzíkem zatancovat a máme zase nějaké nové společné fotky :3 Vždycky když někam jdu (a beru si vyloženě společenské oblečení), tak si prostě musím zavzpomínat na své taneční. Bylo to to nejlepší období na střední škole. Klidně bych si to zopakovala :3


Předminulý týden (8.5. 2015) jsme si udělali s Honzou výlet do Zoo do Zlína. Vybrali jsme si sice den volna, ale rozhodně jsem nečekala, že v zoo bude takové obrovské množství lidí. Hned na začátku u vchodu jsem se lehce rozčílila, protože jeden "inteligentní" mladý pár se tak "nenápadně" vecpal do fronty - a ještě se cpali přede mě. Tak jsem jim dala najevo, že se mi to nelíbí a ať jdou jednoduše někam. Samotná zoo se mi líbila, bylo tam hodně přírody a byla to zároveň jedna hodně velká procházka. Zvířata mi přišli celkem chcíplé :D . Navíc mě mile překvapila jedna má čtenářka, která mě v zoo pozdravila a byla moc milá - moc tě zdravím a děkuju! ;)


A abych nezapomněla - před pár dny jsem se konečně podívala na film Fifty Shades of Grey. Četla jsem totiž všechny knížky a tak jsem byla velice zvědavá na zpracování filmu. Hodně lidí tvrdilo, že je to blbost a já nevím co ještě. Ale většina z nich ani nečetla ty knížky. Většina akorát říká, že je to takové menší porno. V knížkách jsou ty intimní scény popisovány poměrně detailně (jak co) a samotný film mi přišel uplně normální a vlastně tam nic ani nešlo vidět (akorát tak prsa a zadek Anastasie :D ). Dále hodně lidí říká, že je to vlastně o ničem. Ale tento názor jsem slyšela většinou snad jen od kluků. A uznejte sami, že kluci prostě nejsou na nějaké zamilované filmy. Mě se film líbil, ale rozhodně bych jej nezařadila mezí mé TOP oblíbené filmy.

Dále tady mám pro vás fotky z finálního focení účesu. Moje kamarádka Lucka má závěrečné zkoušky ve škole a já jí jdu jako model na účes. Účes je takový extravagantní, prostě žádná klasika. Fotily jsme už i postup při melírování a teď při tvorbě účesu. Konečná práce je parádní! Teď už nás s Luckou čeká zkouška na začátku června a věřím, že to dobře dopadne :) Tak držte Lucce palce! ;)

[29.4. 2015] Že by konečně nastalo klidnější období?

29. dubna 2015 v 23:59 | zRzQa
Poslední dny byly celkem náročné, zvlášť ve škole. Naštěstí nám dali tento týden trošku volnější hodiny - v tom smyslu, že nepíšeme skoro žádné testy. Navíc se blíží období maturit (zároveň všem letošním maturantům držím palce!), což pro ostatní znamená alespoň malé období volnějších a klidnějších dnů. Ovšem když s nějakým maturantem řeším ty všechny zkoušky, tak mě to začíná pomalu děsit, protože již příští rok mě to čeká taky. Hrozná představa... Jsem už nervózní i za své kamarádky, které se už pilně učí (a přitom maturujou ony, né já :D).

A jak to tak vypadá, tak se mi splní takový můj malinký sen. Moje drahá mamča mi domluvila jízdu na motorce, takže jakmile bude tepleji a bude pěkné počasí, tak se stačí domluvit a může se jet :3 Už se moc těšííím :3 Jen doufám, že ta moje horečka jezdit na motorce se naopak ještě nezvýší :D Také je možnost ta, že se budu bát a na motorky hned zapomenu. Uvidíme! Ostatně mamčin známý (který mě sveze) i fotí, takže mám slíbené i fotky s motorkou. No prostě - co víc si přááát :3

Nevím jak dobře to bláznivé počasí působí na vás, ale mě ty změny nedělají dobře. Jednou je vedro, že si výjdu v letních sandálkách, sukni a v tílku. Jiný den pak sice stále svítí sluníčko, ale i tak je venku zima na kabát. A ta horší varianta - prší, je zataženo a ještě je zima. Tak sakriš, co to jako je?

"Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě, má jen 60 minut."

O víkendu budeme s kamarádkou fotit účes (postup česání) do její závěrečné práce do školy. Budu jí dělat modelku u zkoušek, tak snad to všechno v červnu dobře dopadne. Jestli to bude možné, dám potom na blog fotky (od melírování vlasů až po postup k tvorbě účesu).

Co se týká mé autoškoly - konečně jsem se rozhodla, kde jí budu dělat. Teď už jen vyřídím v nejbližších dnech papíry a můžu konečně začít! Už jsem si myslela, že se k tomu nikdy nedokopu... :D

A co se týká blogu - v hlavě mám pár nápadů na články, tak věřím, že si co nejdřív najdu čas a dám to všechno dohromady. Zatím buďte s tou mou aktivitou-neaktivitou trpěliví :P A já už půjdu spát za chvillku. Zítra mě čeká poměrně pohodový den ve škole a potom směr posilovna (doufám, že to dopadne lépe než minule :D To mě bolely všechny svaly další 2dny).
 
 

Reklama